Populární turistickou atrakcí na vrchu Petříně je zrdcadlové Bludiště, jehož historie začíná roku 1889. Konstrukce je dřevěná, některé povrchové části jsou z kašírované sádry, vytvářející dojem kamenného zdiva a kleneb. V interiéru je atrakcí dioramatický obraz "Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě v r.1648" od bratří K.a A. Liebscherů a V.Bartoňka o rozměrech 11x10m a především zrdcadlové Bludiště (od roku 1893), první atrakce tohoto druhu v tehdejším Rakousku - Uhersku. Zrdcadel je celkem 45, z toho 14 vypouklých.

 

Jednou ze dvou pražských národních kulturních pamítek, které nemají charakter nemovitý, jsou české korunovační klenoty (Tou druhou je Archiv koruny české). Jejich hlavní část - Svatováclavskou korunu - dal zhotovit Karel IV. pro slavnostní příležitost své korunovace na českého krále v letech 1346-1347. Svatováclavská koruna je jednou ze čtyř královských korun, které se dodnes v Evropě zachovaly. Koruna je vyrobena ze zlata o ryzosti 21 až 22 karátů a váží 2,368 kg, zdobí ji 96 drahokamů (safírů, spinelů a rubín) a 20 perel. Kameny nejsou broušené, ale jen vyleštěné, mají původní tvar i velikost přírodních valounů. Z devíti největších safírů světa jich má česká koruna šest, mezi nimi třetí i čtvrtý na světě. Jediný rubín je pak vůbec největším šperkařsky využitým rubínem na světě. Součástí korunovačních klenotů je i tepané jablko o váze 780 gramů a výšce 22 cm z ryzího zlata (18 karátů), zdobené 14 drahokami a 31 perlami. A dále pak 1,013 těžké a 67 cm dlouhé žezlo zdobené devíti drahými kameny a 62 perlami.

 

V žádném jiném našem ani evropském městě nenajdete takové množství půvabných domovních znamení jako v Praze. Jejich historie se začíná psát v polovině 14.století, kdy orientace ve středověkých pražských městech , na tehdejší poměry velmi rozsáhlých, byla stále obtížnější. Nejprve se znamení začala objevovat na výstavných patricijských domech v obchodním centru, později se těmito symboly přizdobily prakticky všechny objekty na tržištích a hlavních tepnách. Původně označovala domovní znamení nejen budovy, ale i její obyvatele a vlastně tak nahrazovala příjmení. Ve středověkých listinách figurovala jména např. Janek od Zvonu nebo Ješek od Bílého medvěda. Někdy se znamení skutečně proměnilo v rodové jméno. Domovní znamení se umístˇovala nad vstupní portály, na nároží, ale i libovolně na fasády.

 

Golem

Je bytost, která patří neodmyslitelně ke koloritu bývalého Židovského města. Jeho tvůrcem prý byl učený rabín Jehuda Löw ben Bezalel,  který žil v době panování císaře Rudolfa II. Golem byla socha mohutného člověka z hlíny, které rabín vdechl život na základě hluboké znalosti židovských nauk. Golem pak pracoval jako sluha v domácnosti rabbiho Löwa. Golema bylo možno "uvést do chodu" vkládáním hliněné destičky do úst. Tato magická pomůcka se jmenovala šém. Nicméně postupně rostla agresivita Golema, takže se stal nezvladatelným a jednoho dne ho rabi Löw již neoživil více. Po staletí se věří, že socha Golema se nachází na půdě Staronové synagogy.