Exkurze po Praze

Pěší exkurze po Praze v ruském a anglickém jazyce

Základní nabídka

Celá Praha během jedné procházky

Strahovský klášter, Hradčany, Pražský hrad, Malá Strana, Karlův most, Staré Město, Nové Město
Délka exkurze: 4 hodiny
Cena: 2.800,-CZK

Krátká exkurze po Praze

Staroměstské náměstí, Ungelt, Kostel Panny Marie před Týnem, Karlova universita, Stavovské divadlo, Václavské náměstí
Délka exkurze: 1,5 hodiny
Cena: 1.200,-CZK

Pražský hrad

Katedrála s.Víta, Starý královský palác, Bazilika sv.Jiří, Zlatá ulička
Délka exkurze: 2 hodiny
Cena : 1.500,-CZK

Pražský hrad + Královská zahrada

Pouze během sezóny 01.04.-31.10.
Délka exkurze: 3 hodiny
Cena : 2.200,-CZK

Židovská čtvrtˇ

Židovské ghetto, Starý židovský hřbitov, Synagogy
Délka exkurze: 2 hodiny
Cena:1.600,-CZK

Franz Kafka

Analýza života a práce světoznámého spisovatele France Kafky, návštěva míst spojených s jeho životem.
Délka exkurze : 1,5 hodiny
Cena:1.400,-CZ

Architektura Prahy

Románská, gotická, renesanční, a barokní architektura, klasicismus, architektonické styly 19.století, secese, kubismus a další.
Délka exkurze: 2 hodiny
Cena: 1.600,-CZK

Ceny jsou orientační a vše je otázka dohody. V případě zájmu klienta je možnost "ušít exkurzi na míru" dle požadavku, v různé délce trvání. Ceny zahrnují exkurzi pro menší skupiny do 20ti osob. Ceny exkurze nezahrnují vstupy do objektu ani dopravu po Praze. Místo setkání s turisty : dle dohody, možnost vyzvednutí v hotelu.

Více informací zde

Památky

Průvodcovké služby » Památky

Geologická historie Prahy

Praha leží ve středních Čechách v údolí při dolním toku Vltavy v prostoru označovaném jako pražská kotlina. Geologicky je historie pražského území stará 640 milionů let. Během této doby zalilo tento prostor třikrát moře: naposledy ve druhohorách asi před 80-100 miliony let. Geologický základ tvoří starohorní a prvohorní horniny, především břidlice, droby, buližníky aj., které doplňují druhohorní pískovce a slínovce (opuky), vzniklé z usazenin na dně druhohorního moře. Nejvyšším bodem popisovaného území je vrch Petřín (318 m), mezi další výraznější patří Vítkov (270 m) a Vyšehrad (231m). Na Petříně se ve středověku těžila opuka, v 19.století pokusně i slabé sloje hnědého uhlí.
Určujícím tokem historické Prahy je Vltava, která město dělí do dvou částí. Podoba Vltavy se během staletí měnila. Vznikaly a zanikaly na ní četné ostrovy, již od středověku regulovaly její tok jezy. Z nich pak odbočovaly mlýnské náhony. Jedním z nejstarších náhonů je Čertovka, dlouhá 711 m, která odděluje ostrov Kampa od malostranského břehu. Vznikla ve 12.století. Prahou prochází vltavská vodní cesta z Mělníka pod hráz Slapské přehrady, splavná pro lodě o nosnosti 700t.
Podnebí Prahy je sušší a teplejší, než by odpovídalo zeměpisné poloze. Před vlhkými západními větry město chrání okrajová pohoří. Pražská kotlina je nedostatečně provívána větry, často se v ní usazuje kouř, mlha a smog, v zimě pak studený vzduch.
Na vznik Prahy měla vliv výhodná poloha na křižovatce dálkových cest. Severně i jižně od města protéká totiž Vltava hlubokým kaňovitým údolím, pouze v prostoru pražské kotliny bylo možné ji překonat pohodlnými brody. Proto se sem již v předhistorických dobách sbíhaly cesty, spojující různé kulturní oblasti Evropy.
Historické jádro města představuje: Pražský hrad a Hradčany, Malá Strana, Staré Město a Josefov, Nové Město a Vyšehrad. Od roku 1992 je historické jádro Prahy o rozloze 866 ha zapsáno do knihy UNESCO, seznamu kulturného dědictví.

Více informací zde

Zajímavosti

Průvodcovké služby » Zajímavosti

ZAJÍMAVOSTI PRAHY

Bludiště

Populární turistickou atrakcí na vrchu Petříně je zrdcadlové Bludiště, jehož historie začíná roku 1889. Konstrukce je dřevěná, některé povrchové části jsou z kašírované sádry, vytvářející dojem kamenného zdiva a kleneb. V interiéru je atrakcí dioramatický obraz "Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě v r.1648" od bratří K.a A. Liebscherů a V.Bartoňka o rozměrech 11x10m a především zrdcadlové Bludiště (od roku 1893), první atrakce tohoto druhu v tehdejším Rakousku - Uhersku. Zrdcadel je celkem 45, z toho 14 vypouklých.

České korunovační klenoty

Jednou ze dvou pražských národních kulturních pamítek, které nemají charakter nemovitý, jsou české korunovační klenoty (Tou druhou je Archiv koruny české). Jejich hlavní část - Svatováclavskou korunu - dal zhotovit Karel IV. pro slavnostní příležitost své korunovace na českého krále v letech 1346-1347. Svatováclavská koruna je jednou ze čtyř královských korun, které se dodnes v Evropě zachovaly. Koruna je vyrobena ze zlata o ryzosti 21 až 22 karátů a váží 2,368 kg, zdobí ji 96 drahokamů (safírů, spinelů a rubín) a 20 perel. Kameny nejsou broušené, ale jen vyleštěné, mají původní tvar i velikost přírodních valounů. Z devíti největších safírů světa jich má česká koruna šest, mezi nimi třetí i čtvrtý na světě. Jediný rubín je pak vůbec největším šperkařsky využitým rubínem na světě. Součástí korunovačních klenotů je i tepané jablko o váze 780 gramů a výšce 22 cm z ryzího zlata (18 karátů), zdobené 14 drahokami a 31 perlami. A dále pak 1,013 těžké a 67 cm dlouhé žezlo zdobené devíti drahými kameny a 62 perlami.

Domovní znamení

V žádném jiném našem ani evropském městě nenajdete takové množství půvabných domovních znamení jako v Praze. Jejich historie se začíná psát v polovině 14.století, kdy orientace ve středověkých pražských městech , na tehdejší poměry velmi rozsáhlých, byla stále obtížnější. Nejprve se znamení začala objevovat na výstavných patricijských domech v obchodním centru, později se těmito symboly přizdobily prakticky všechny objekty na tržištích a hlavních tepnách. Původně označovala domovní znamení nejen budovy, ale i její obyvatele a vlastně tak nahrazovala příjmení. Ve středověkých listinách figurovala jména např. Janek od Zvonu nebo Ješek od Bílého medvěda. Někdy se znamení skutečně proměnilo v rodové jméno. Domovní znamení se umístˇovala nad vstupní portály, na nároží, ale i libovolně na fasády.

Golem

Je bytost, která patří neodmyslitelně ke koloritu bývalého Židovského města. Jeho tvůrcem prý byl učený rabín Jehuda Löw ben Bezalel, který žil
při panování císaře Rudolfa II. Golem byla socha mohutného člověka z hlíny, které rabín vdechl život na základě hluboké znalosti židovských nauk. Golem pak pracoval jako sluha v domácnosti rabbiho Löwa. Golema bylo možno "uvést do chodu" vkládáním hliněné destičky do úst. Tato magická pomůcka se jmenovala šém. Nicméně postupně rostla agresivita Golema, takže se stal nezvladatelným a jednoho dne ho rabi Löw již neoživil více. Po staletí se věří, že socha Golema se nachází na půdě Staronové synagogy.

Více informací zde