Czech English Russian
 
 
» Průvodcovké služby » Památky » Památky
 
Památky Průvodcovké služby » Památky

Pražské památky


Založením Hradu začínají i dějiny Prahy. Pravěké osídlení se hlavně zaměřovalo na vyvýšené plochy v dnešních okrajových částech města, i když pozůstatky některých pravěkých kultur zjistili archeologové i na Vyšehradě, na Zderaze aj. Pozůstatky dalších pravěkých lokalit zanikly při tisícileté výstavbě města. Ještě v 9.století byl v prostoru knížecího hradiště založen první křestˇanský kostelík P. Marie, k němuž v 10. století přibyly kostely sv.Víta a sv.Jiří. V r.973 byl na Hradě založen první klášter v Čechách (jiřský), ve stejném roce vzniklo i pražské arcibiskupství.


V průběhu 10.stol. vyrostlo na strmé skále nad pravým břehem přemyslovské hradiště Vyšehrad, které se v 11.století stalo na čas knížecím  sídlem.


V prostoru mezi oběma hrady vznikala řada vsí a osad, většinou s kostely, které však neměly v té době charekter ucelené městské zástavby, ani společné právní instituce.

 

Architektonické slohy v Praze

 

Románský sloh

zanechal v Praze své vizitky v podobě řady církevních i světských staveb. Patří k nim např. bazilika sv.Jiří, zbytky knížecího paláce a Černá věž na Pražském hradě, rotunda sv.Martina a části zdiva baziliky sv.Vavřince na Vyšehradě, Strahovský klášter, rotunda sv.Kříže na Starém Městě aj. Významnou komunikační stavbou byl i první kamenný most přes Vltavu - Juditin - z 11.století, jehož pozůstatkem je nižší ze dvojice Malostranských mosteckých věží.

 

Gotický sloh

Gotika se stala uměleckým slohem, který se snad nejvýrazněji zapsal do podoby města. Gotických staveb jsou v Praze stovky, možná i tisíce. K nejvýraznějším a umělecky nejcennějším patří chrám sv.Víta, Královský palác s Vladislavským sálem a severní opevnění na Pražském hradě, Staroměstská radnice s orlojem, dům U kamenného zvonu, Prašná brána, klášter sv. Anežky České, Karlův most s mosteckými věžemi, kostely P. Marie před Týnem, sv.Jakuba, sv.Jiljí, sv.Anny, sv.Ducha a sv.Martina na Starém Městě, Staronová synagoga v Josefově, kostely P.Marie pod řetězem, sv.Jana Křtitele Na prádle, sv.Tomáše, Hladová zedˇaj. na Malé Straně. Dále pak to jsou Novoměstská radnice, zbytky hradeb na Karlově, kostely P.Marie na Slupi, kostel sv.Jindřicha, sv.Štěpána, sv.Apolináře, P.Marie Sněžné, Nanebevzetí P.Marie a sv.Karla Velikého na Karlově, a klášter Na Slovanech na Novém Městě.


Renesance

Skvělou ukázkou tohoto stylu v nejčistší podobě je Královský letohrádek na Pražském hradě, k dalším hodnotným stavbám patří Míčovna, paláce : Schwarzenberský a Martinický na Hradčanském náměstí, Pánů z Hradce a Šternberský na Malé Straně, Zlatá ulička, Velká věž chrámu sv. Víta, Španělský sál a purkrabství na Pražském hradě, domy: Granovských, U minuty, U dvou zlatých medvědů, U Bruncvíka, U zlatého stromu anebo U vejvodů na Starém Městě a další.


Baroko

Během 17. a v 1.polovině 18.století dochází v Praze k čilému stavebnímu ruchu - rostou nové monumentální paláce, klášterní areály i nádherné kostely - již ve stylu baroko. V Praze působí řada vynikajících umělců z Itálie, Francie, Německa, Rakouska i Slezska, jejichž vlivem roste kvalita práce domácích architektů, malířů, sochařů a řemeslníků. Mnozí z cizinců se v Praze usazují natrvalo. V barokní Praze působí takoví vynikající umělci jako: C.Lurago, F.Caratti, J.B.Mathey, G.B.Alliprandi, J.B.Fischer z Erlachu, K.a K.I. Diezenhoferové, A.Lurago, J.B.Santini, M.B.Braun, F.M.Brokof, F.X.Palko, J.L.Kracker, z domácích pak J.J.Bendl, K.Škréta, F.M.Kaňka, P.Brandl, J.K.Liška, V.V.Reiner a další. Ke skvostům pražského baroka patří např.kostely P.Marie Vítězné, sv.Františka a sv.Ignáce na Novém Městě, sv.Jana Nepomuckého na Hradčanech, hradčanská Loreta, staroměstské Klementinum, paláce: Valdštejnský, Černínský, Toskánský, Morzinský, Clam-Gallasův, Golz-Kinských, Arcibiskupský a Šternberský . Dále pak Michnův letohrádek, italské palácové zahrady na Malé Straně, sochařská výzdoba Karlova mostu, mnohé městské domy s půvabnými domovními znameními aj. Pozdně barokní přestavba ve stylu klasicismu a rokoka dala dnešní vzhled areálu Pražského hradu, sloh barokního klasicismu nese Stavovské divadlo.


Klasicismus

Tento styl převládá v 1. polovině 19.století a svým pojetím se stále víc přibližuje antickým vzorům. V Praze se výraznějšími díly neprojevil, nicméně je nutno zmínit činžovní dům Platýz na Národní třídě, palác u Hybernů, kostel sv.Kříže v ulici Na Příkopě anebo Richerův letohrádek na Malé Straně.


Historizující pseudoslohy

Tyto slohy napodobují středověké stavební styly. Nejvýraznějí se projevila pseudogotika: dostavba chrámu sv.Víta, úprava Prašné brány, přestavba kostela sv.Petra a Pavla na Vyšehradě. A dále pak to byla novorenesance, kterou představují stavby jako Národní divadlo, Rudolfinum, Národní muzeum, Uměleckoprůmyslové muzeum, Česká technika, palác Lažanských. Zajímavou novobarokní stavbou je Strakova akademie, dnes sídlo úřadu vlády ČR.


Secese

Secese se objevuje na počátku 20. století, která se v Praze projevila stavbami jako: Obecní dům, Hlavní nádraží, dům Hlaholu, Komorní dovadlo, Topičovo nakladatelství, dům U Nováků, některé domy na Josefově, Čechův most.


Kubismus

Je to velice zvláštní styl, který se v Čechách jako v jediné evropské zemi uplatnil i v architektuře.  K nejkrásnějším kubistickým budovám patří učitelské domy v ulici E.Krásnohorské, vily pod Vyšehradem, dům U Černé Matky Boží v Celetné ulici.


Rondokubismus, funkcionalismus, konstruktivismus

Po vzniku Československa se začaly uplatňovat tyto různé moderní styly. Jako příklad stavby rondokubismu slouží budova Legiobanky v ulici Na Poříčí, Funkcionalismus se uplatnil u řady staveb budovaných též po 2. světové válce, jako byly obchodní domy, Palác kultury na Pankráci - dnes Kongresové centrum.



Podobné publikace:

  • Exkurze po Praze
  • Vstupenky
  • Zajímavosti
  • Trojský zámek
  • Exkurze po ČR


  • Praha v noci

    Praha
     
    Výkonné a spolehlivé servery   Design pro systémy DataLife Engine